Moje stěhování

15.9. jsem po škole a po tréninku s mojim nejlepším přítelem jela do Crestnu, kde si mě měla převzít moje nová rodina a dovézt mě do Council Bluffs, kde ted bydlím. Překvapení, místo rodiny na mě čekala místní koordinátorka z mé agentury a po chvíli jsem se dozvěděla, že u ní dnes trávím noc. Jinak s rodinou jsem se rozloučila, i přes všechny spory, jsem byla vděčná, že tu pro mě byli. Moje dobrodružství začalo, vůbec jsem nevěděla kde budu bydlet, kdo bude moje nová rodina, jediny co jsem věděla byla moje nová škola.

Ani nevíte jak jsem byla nervózní, smutná ale zároven natěšená na nová dobrodružství. Během mého pobytu v Lamoni, jsem navštívila přes 12 měst a 2 státy (Missouri, Iowa).

Na naší 2 hodinové cestě z Crestnu jsme navšívili známý hounted house, prý tam někoho zavraždili před pár lety. Naštěstí moje noc krom toho, že jsem z toho stresu už 4 den nespala byla pěkná, další den jsme byli domluvený, že mě vezme do mojí nové rodiny až se vrátí z práce. Mezitím její manžel byl doma, jelikož byla sobota, tak jsme koukali na americký fotbal a povídali si, prý hostovali 8 studentu. Pak jsme si rozdělali ohen venku a kecaly,jeho psy všude pobíhali a pak jsme pokecali i se sousedem, ten měl 5 psů.

Hrozně se mi u nich líbilo, jelikož rádi chodí na vodu, hikujou nebo objevují přírodu, prostě nějaký dobrodružství a měli vlastní fitko v přízemí... Najednou byl večer a mě už čekala moje nová rodina, sestra Rebecca (9) která je adoptovaná, paní Rhonda (56) a pejsek a kočka. Později jsem se dozvěděla, že v americe je populární si koupit 1 dům a bydlet pouze v 1 patře, konkrétně u nás v přízemí bydlí Kieth což je brother in law, to znamená manžel její sestry, která umřela, takže on tam bydlí a občas s náma tráví čas a většinou u něj spí jeho vnoučata.

Musím uznat, že je toho na mě občas moc, ale rozhodně jsem tu víc zaměstnaná a méně myslím na ČR. Dnes mi dokonce moje kamarádka řekla, že jsem na sebe mluvila anglicky, vůbec si toho nejsem vědoma.

Bohužel občas se stěhováné nevyhnete, ale určitě to neberu jako negativum, ale jako novou šanci a mnohem víc možností a o tom to je...

Jinak musím uznat, že v Americe akceptují hodně různorodý lidi, je tu hrozně moc teplých, černý, bílý no prostě všehochut...Kamarád mi zrovna vysvětloval, jak to tu chodí s řidičákem. Pokud je vám 15, tak máte pouze licenci na řízení ze školy a do školy, od 16 už můžete řídit kam chcete, ale pouze od 6 ráno do 11 večer. A jakmile vám je 18, tak můžete v podstatě cokoliv. Abych to shrnula zažila jsem toho tolik dobrýho, ale i dost špatnýho ale mě to jenom ponaučilo a posílilo a tak to má být!

-MK.